V dubnu 2025 publikoval portál Dluhopisář článek o společnosti ALEMAR Food Group a.s., který je podle našeho názoru jednostranně zaměřený, překrucuje a dezinterpretuje některé skutečnosti a poškozuje dobré jméno společnosti. V souvislosti s tímto článkem bych rád uvedl na pravou míru fakta a okolnosti tak, jak skutečně jsou, aby nedocházelo k případným nejasnostem či obavám, které mohl u některých čtenářů vyvolat.
Motivace autora. Co ovlivňuje hodnocení?
Považuji za důležité upozornit, že dle veřejně dostupných informací je pan Martin Dočekal, který stojí za portálem Dluhopisář.cz, finanční poradce. V tomto případě lze očekávat, že hodnocení subjektů, jejichž investiční nástroje svým klientům doporučuje a s nimiž spolupracuje, bude mít zpravidla odlišnou tonalitu než u subjektů, které s daným poradcem nespolupracují.
Proto je u portálů podobného zaměření vždy na místě zohlednit motivaci autora a celkový kontext objektivity prezentovaných informací. Nelze automaticky předpokládat, že takto nákladný a časově náročný projekt, kterým portál bezesporu je, vzniká výhradně z čistého altruismu. Ačkoliv tuto možnost nelze zcela vyloučit.
ČNB jako jediný kontrolní orgán emisí
Jediným oficiálním orgánem, který má pravomoc hodnotit úplnost a správnost zveřejňovaných informací o emitentovi cenných papírů je ČNB. Ta schvaluje emisní prospekt a emitenta opakovaně vyzývá k doplnění údajů, jejich vysvětlení a zdůvodnění. Činí tak jako státní orgán, za který jednají osoby k tomu způsobilé a s příslušnou pravomocí. Prospekt je veřejně dostupný na našich webových stránkách a obsahuje veškeré informace a vysvětlení, která ČNB považuje za podstatná pro schválení veřejné nabídky, a to včetně skutečností pozitivních i negativních.
Pravidelně navíc komunikujeme s investory a odpovídáme na jejich dotazy, žádným z nich se nevyhýbáme. Záznamy těchto měsíčních reportů – nyní formou webináře – jsou dostupné na platformě YouTube na kanálu ALEMAR Food Group. Selektivní vytrhávání z kontextu a dezinterpretace informací s cílem působit co nejnegativněji považuji za neseriózní.
Investice jako nutná součást růstu společnosti ALEMAR Food Group
Portál Dluhopisář již v samotném v nadpisu zdůrazňuje dluh 300 milionů jako varovný a negativní faktor. Samozřejmě by bylo ideální žádný dluh nemít. V praxi je však dnes téměř nemožné vybudovat rozsáhlejší projekt pouze z vlastních prostředků, bez využití externího financování.
V rámci našeho plánu rozšíření počítáme s tím, že budeme schopni vyrábět až 100 000 kusů 400 g konzerv denně. V e-shopu je prodáváme přibližně za 50 Kč, v B2B segmentu přibližně za 25 Kč. Pokud by byl poměr distribuce 50:50 (aktuálně mírně převažují e-shopy), činil by průměrný výnos 37,5 Kč za kus. To odpovídá kapacitě až 3,75 milionu Kč denně, tedy přibližně 90 milionů Kč měsíčně a zhruba 1 miliardě korun ročně. A to bez započítání nových produktů, které postupně zařazujeme do sortimentu.
Ačkoliv evidujeme více než 100 B2B poptávek, jejich realizace vyžaduje další investice, vývoj a další náklady. Ty jsou navíc výrazně vyšší u značky LOUIE, do které investujeme nemalé prostředky na marketing a budování značky. Proces je přirozeně postupný: Nejprve je třeba spustit výrobu, odstranit případné chyby, optimalizovat výrobní procesy, budovat povědomí o značce, a teprve poté se díky vyšší známosti značky začíná snižovat PNO a zvyšovat ziskovost. Všechny tyto kroky máme podrobně zpracovány v našem finančním plánu.
Je proto zavádějící prezentovat jako neúspěch skutečnost, že výrobní společnost, která v podstatě z garážových podmínek zahájila v polovině roku 2022 rozsáhlé rozšíření výroby s cílem dosáhnout kapacity kolem 1 miliardy korun (v případě dominantního B2C prodeje i více), investuje do výzkumu patentované výroby kávového oleje, buduje vlastní značku i vlastní prodejní kanály (čímž si vytváří podmínky pro maximální marži a zisk), a přesto zatím po třech letech není bez dluhu či v zisku. Taková interpretace ukazuje spíše nepochopení toho, jak reálně funguje výroba a obchod.
Budování výroby potřebuje čas a kapitál
Řím také nebyl vybudován za den. Stejně tak u všech výrobních a obchodních projektů, které zahrnují reálnou produkci, prodej i budování značky, je standardní, že se v první fázi využívá cizí kapitál. Platí to například u developerských projektů, kde se nejprve staví s pomocí úvěrů a až po dokončení dochází k prodeji se ziskem. Podobný model lze vidět i u online supermarketu Rohlík, který byl založený v roce 2014 a po deseti letech podle zveřejněných informací vykazuje záporný vlastní kapitál ve výši 5,5 miliardy korun. To znamená, že objem cizích zdrojů bude ještě vyšší.
Rozhodně si však nedovolím hodnotit Rohlík negativně, protože chápu, že expanze na zahraniční trhy vyžaduje velké investice. V našem případě je situace obdobná, pouze v menším měřítku: kromě skladů a prodeje budujeme a rozšiřujeme především vlastní výrobu, což v počátcích zhoršuje poměr dluhu k obratu. Logicky – nejprve je nutné vybudovat kompletní výrobní zázemí, technologie i personální kapacity, současně pokrýt náklady na marketing a distribuci.
Obchodní společnosti pouze nakupují výrobky za vyšší cenu, aniž by samy musely investovat desítky až stovky milionů korun do samotné výroby. Tyto náklady tak musí vynaložit ten, kdo výrobu buduje. Dlouhodobě však tento přístup přináší vyšší marži, větší nezávislost, flexibilitu a stabilitu na trhu.
Zápůjčka v souladu s prospektem
Dalším bodem, na který článek naráží, je zápůjčka vůči členovi správní rady Martinu Košťálovi, která je rovněž uvedena v prospektu. Autor článku uvádí, že nerozumí tomu, proč by firma půjčovala svému CEO, když sama potřebuje finanční prostředky. Dle mého názoru tím autor zcela záměrně přehlíží informace obsažené ve všech prospektech schválených ČNB, v nichž je jasně uveden účel zápůjčky – tedy vyplacení emise dluhopisů Areál Žabčice určené na pořízení výrobní haly.
Výrobní halu v Žabčicích jsme museli v roce 2021 vyplatit dříve, než byl schválen prospekt (jehož příprava trvá několik měsíců). Termín se sice nakonec částečně posunul, ale na struktuře transakce to nic nemění. Proto byla v té době celá transakce financována podlimitní emisí dluhopisů Martina Košťála, který je vyemitoval jako fyzická osoba. Jelikož byly tyto dluhopisy splatné v roce 2024 a navíc již předčasně vyplaceny, byly následně nahrazeny zápůjčkou v souladu s prospekty dříve schválenými ČNB.
Je tak pro nás zarážející, proč portál selektivně vybírá informace z prospektu a některé skutečnosti následně prezentuje jako „nepochopitelné“ či „nevysvětlitelné“, přestože jsou v prospektu srozumitelně popsány. Přitom se samotný článek vydává za „analýzu“ tohoto dokumentu.
Úroky stanovené dle auditu
Portál dále upozorňuje na údajně „zcela nesmyslný“ úrok 29 %, za který jsou realizovány zápůjčky v rámci skupiny. Je však zajímavé, že tento úrok nekomentuje v kontextu celé skupiny, ale pouze ve vztahu k CEO Martinu Košťálovi. Navíc s červeně zvýrazněným řádkem v tabulce, přestože na dalších řádcích figurují i půjčky k ostatním členům skupiny (firmám).
Úrok je samozřejmě vysoký, nicméně nejde o částky, které by společnost platila mimo skupinu. V rámci strukturování skupiny, kdy mateřská společnost poskytuje zápůjčky dceřiným společnostem, je nutné dodržovat obvyklé metodiky výpočtu úrokových sazeb. V tomto případě nám auditorská společnost ověřila výpočet úroku ve výši 29 % a stanovila rozpětí ve kterém se úrokové sazby musí pohybovat. Úrok 29 % do tohoto intervalu spadá.
Výše úroku pro rok 2023 byla stanovena jako součet průměrného výnosu z dluhopisů, nákladů na jejich úpis a – s ohledem na záporný vlastní kapitál dceřiných společností – také zvýšené marže (až do 10 %), protože mateřská společnost musí půjčovat s určitou marží. Vzhledem k tomu, že výše úroku pro intercompany zápůjčky byla určena auditorskou společností, musí být stejná sazba aplikována i ve vztahu k Martinu Košťálovi.
Dovedu si přitom představit, v jakém kontextu by nás daný portál hodnotil, pokud by byla zápůjčka určená k vyplacení emise na pořízení haly v Žabčicích úročena nižší sazbou než zápůjčky poskytované mezi firmami ve skupině.
Postupné snižování úroků podle vývoje firmy ALEMAR Food Group
Portál dále zmiňuje maximální délku splatnosti 15 let, která odpovídá původnímu nastavení prospektu, a upozorňuje, že nikdo racionální by neplatil úrok 29 % po dobu15 let. V tomto má portál samozřejmě pravdu, ovšem úroková sazba se stanovuje každý rok novým výpočtem.
Jelikož společnost přechází na nabídku akcií, které nenesou fixní výnos, a z těchto prostředků plánujeme vyplatit co největší část dluhopisů, budou se náklady na financování postupně snižovat. S výhledem na přibližně 140% růst obratu ještě před spuštěním velkých projektů očekáváme také zlepšení hospodářských ukazatelů dceřiných společností, a tím i pokles úrokové sazby.
V okamžiku, kdy budou dluhopisy vyplaceny, zvažujeme přeměnu zápůjček na příplatky mimo základní kapitál. Tuto úpravu však zatím nelze provést, protože podle vyjádření auditora by pak úroky z dluhopisů nebyly daňově uznatelné náklady, neboť by nešlo o náklady vynaložené za účelem tvorby zisku.
Jakmile tato situace nastane, dostanou se i dceřiné společnosti do kladného vlastního kapitálu. Tím odpadne i potřeba vyšší úrokové marže při financování jednotky se záporným vlastním kapitálem, což odpovídá běžným tržním standardům.
Lze si tak představit, že například v prvním roce po této změně by mohl úrok činit přibližně 7 % na náklady spojené s úpisem akcií a dalších 7 % marže u subjektu s dosud nízkým vlastním kapitálem, tedy celkem 14 %. V následujících letech, kdy už nebude nutné nové akcie upisovat, odpadne náklad na úpis (0 %) a marže by se mohla snížit například na 5 %, což by odpovídalo financování subjektu s dobrými výsledky. Intercompany úroková míra by tak mohla činit přibližně 5 %.
Portál Dluhopisář přitom zcela opomíjí možnost předčasného splacení, které již v současnosti probíhá a je primárním cílem strany, která zápůjčku obdržela.
Dluhopisy ALEMAR. Kolik už bylo vyplaceno?
Za zcela nepravdivé považuji tvrzení, že naše skupina dosud nemusela a nevyplatila žádné dluhopisy. Toto není pravda. Společnosti naší skupiny již vyplatily dluhopisy v původním upsaném objemu přibližně 55 milionů Kč.
Poslední informací, kterou portál prezentuje zavádějícím způsobem a na kterou reaguji, je tvrzení, že je společnost ALEMAR Real and Trading s.r.o. v zisku pouze díky nákladovým úrokům a že jde o snahu vytvořit dojem ziskovosti.
Je pravdou, že platby mezi společností ALEMAR Real and Trading s.r.o. a mateřskou společností byly v roce 2023 zaúčtovány jako zápůjčka. V roce 2024 jsou již vedeny jako splátka zápůjčky vůči mateřské společnosti. Vzhledem k tomu, že v obou případech jsou transakce účtovány se stejným intercompany úrokem, nemá to žádný dopad na výsledky hospodaření ani jedné ze společností.
Pokud by byly platby zaúčtovány jako úhrada dluhu, byl by nákladový úrok o to nižší a současně by nevznikl žádný výnosový úrok. Protože však byly zaúčtovány jako zápůjčka vůči mateřské společnosti (tato položka bude za rok 2024 odstraněna), vznikl sice výnosový úrok, avšak zároveň došlo ke stejnému navýšení nákladových úroků, neboť jistina zůstala nezměněná. Tato skutečnost tedy nemá žádný vliv na výsledek hospodaření společnosti ALEMAR Real and Trading s.r.o.
V Žabčicích dne 10. 6. 2025
Ing. Martin Ioan Košťál
člen správní rady ALEMAR Food Group a.s.